O knize: rok / V dílech hieromučedníka Hilariona (Troitského) a arcibiskupa Averkyho (Taushev) doktrína jednoty je zjevena Církev jako neměnné dogma, které nepodléhá změnám za žádných historických okolností. Hieromučedník Hilarion s ohledem na dějiny církve sleduje, jak byli heretici a schizmatici přijímáni do ovčince církve v různých dobách a v různých státech. Ukazuje, že rozdíly v přijímání do pravoslavné církve v různých historických dobách a od různých necírkevních skupin lidí v žádném případě neznamenají změnu nebo zmenšení dogmatu o jednotě Církve Kristovy, ale je to blahosklonnost (oikonomie) ve vztahu k lidské slabosti je kniha užitečná pro každého, kdo chce hlouběji porozumět smyslu církve a její interakce s vnějším světem různé druhy křesťanství, spolu s dalšími, které mají plné právo na existenci a dokonce v té či oné míře rovnocenné, ale myslet si to je buď extrémní naivita založená na neznalosti, nebo rozhodně zlomyslné překrucování pravdy dějiny křesťanské církve a dáme si tu námahu, abychom se v nich v klidu a nestranně, bez jakékoli zaujatosti, důkladně seznámili, snadno se přesvědčíme, že pouze pravoslaví je pravým křesťanstvím – tou Pravdou, o níž má svědčit svými slovy, vtělený Jednorozený Syn Boží přišel na zem,“ píše arcibiskup Averky (Taushev). S požehnáním Jeho Eminence Augustina, arcibiskupa Lvova a Haliče